:: wikimiki.org ::
| Číslice |
ČísliceČíslice je v matematice a výpočetní technice symbol (např. 4), používaný v číslech (kombinaci číslic) např. 477 k reprezentaci celých nebo reálných čísel.
Nejčastěji je používána poziční číselná soustava. Příkladem číslic mohou být znaky "0" až "9" (používané v desítkové soustavě), "0" a "1" (v binární soustavě), nebo číslice "0" až "9", "A", "B", "C", "D", "E" a "F" v šestnáctkové soustavě.
Podívejte se také na
- římské číslice
Kategorie:Čísla
Kategorie:Symboly
MatematikaMatematika (z řeckého mathema věda, poznání) je studium číselných, geometrických a logických vztahů, které po jisté úpravě vykazují empirická data. Matematické poznatky nejsou předmětem změny s přicházejícími novými daty, neboť jsou dosaženy výhradně s použitím logiky. Tzv. matematický důkaz je nejspolehlivější známý způsob jak ověřovat, zda je něco pravdivé či nikoliv. V matematice jsou za pravdivé považovány pouze ty věty, ke kterým je znám matematický důkaz. Matematické věty jsou vyjadřovány ve formálně definovaných pojmech. Matematické texty mají proto často strukturu definice, věta, důkaz.
Historie
Zpočátku se matematika zabývala především praktickými úlohami. Byly to obchodní úlohy, vyměřování a dělení pozemků, stavebnictví a určování času.
Obory matematiky
- Aritmetika
- Algebra
- Matematická analýza
- Teorie míry
- Diferenciální počet
- Diferenciální rovnice
- Obyčejné diferenciální rovnice
- Parciální diferenciální rovnice
- Integrální počet
- Numerická matematika (též výpočtová)
- Matematická statistika
- Geometrie
- Logika
- Teorie čísel
- Teorie množin
- Teorie pravděpodobnosti
Reference
- heslo Mathematika. Ottův slovník naučný XVI, p. 977 sq.
Podívejte se též na
- Seznam matematiků
- Hilbertovy problémy
- Trojčlenka
- Komutace
Kategorie:Matematika
ja:数学
ko:수학
ms:Matematik
simple:Mathematics
th:คณิตศาสตร์
zh-min-nan:Sò͘-ha̍k
SymbolSymbol (řec. σύμβολον symbolon poznávací znamení, emblém, značka, obraz; ze συμ-βάλλειν spojit dohromady) označuje znamení, které se samo vysvětluje.
Původní význam symbolu sahá k starověké tessera hospitatis, znamení přátelské pohostinnosti, kdy host podal svému hostiteli při loučení rozlomenou hliněnou tabulku nebo hůlku. Ta pak sloužila jako poznávací znamení při příštím možném setkání člena hostitelovy domácnosti s dřívějším hostem -- obě poloviny tabulky do sebe zapadly. V době před uzavíráním písemných smluv znamenal symbol v egyptském a hellénistickém prostředí důkazný předmě pro uzavření smlouvy, pro identifikaci posla, přijetí peněz nebo zboží. V pozdější době byl nahrazen pečetí.
Klasifikace symbolu
Symbol je druh znamení. To je pak smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na něco, co takto vnímatelné není. Asi nejčastějším symbolem je pak slovo odkazující k myšlení.
Symboly a znamení lze rozlišovat podle více kritérií, např. takto:
- signál: znamení je součástí označovaného (kouř -- oheň)
- znamení (konvenční, zástupný symbol): vztah mezi znamením a ozančovaným je dán zvnějšku domluvou, konvencí; musí být tedy naučen (dopravní značka, číslice, slovo)
- symbol (reálné, reprezentativní znamení): symbol je způsob přítomnosti označovaného; vztah mezi dvěma rovinami je nikoli vnější, ale vnitřní (duše -- tělo)
Symbol ve filozofii
Symbol u Platóna
Platón líčí ve svém spisu Symposion hostinu u básníka Agathóna. Součástí vyprávění při této hostině je též androgynní mýtus, který uplatňuje též antický zvyk užívat symbolu jako znamení dvou spojených částí. Androgynní mýtus vypráví na hostině básník Aristofanés: Nejprve existovalo pohlaví androgynů, bytostí, ve kterých bylo spojeno pohlaví mužské i ženské. Protože však tyto bytosti byly příliš silné, rozhodl se Zeus oslabit je tím, že je rozetnul na dvě poloviny, které se od té doby stále hledají. Každý z lidí je tedy v tomto pojetí symbolem, půlkou člověka, poněvadž vznikl jeho rozříznutím. Lásku pak nazývá Platón "spojovatelkou staré přirozenosti", která se snaží lidskou přirozenost uzdravit tím, že ze dvou učiní opět jedno (Symposion 191d). Podle Platóna tedy symbol znaemná touhu člověka po sjednocení.
Sókratův projev však při hostině jde ještě dále: vzájemná přítažlivost dvou lidí má za cíl jinou, totiž nadsmyslovou skutečnost, krásno samo o sobě, poznání ideje krásna (Symposion 210-212). V tomto pojetí je tedy symbol formou zprostředkování mezi fragmentárně zakoušenou skutečností a jejím celistvým pojetím smyslu. Symbol je část, která poukazuje na celek a anticipuje plnost, ačkoli zůstává stále částečným.
Symbol v estetice
V estetice (coby součásti filozofie) je symbol poznávacím znamením, které je jednoduché svou formou, avšak bohaté a hluboké svým významem.
Symbol označuje obraz či vyobrazení, v němž určitá skupina lidí může nalézt skrytý smysl, který může nalézt pouze právě tato skupina. Symboly, které ztratily svůj hlubší smysl a staly se pouhým znamením, se nazývají klišé.
Symbol v náboženství
#Všechna náboženství vyjadřují své ústřední koncepty pomocí symbolů: např. kolo (symbol věčného návratu), prázdný hrob (symbol vzkříšení), cesta (symbol životního putování či směřování).
#Krom toho v křesťanství jsou jako symbol označována vyznání víry, tedy krédo (např. Symbolum apostolicum). Podle sv. Augustina je tento symbol „text, který obsahuje víru, přijatou společenstvím. Věřící křesťan je poznán podle svého vyznání jako podle jím daného znamení.“ Ve starověku měly místní církve své formule vyznání; přišel-li člen nějaké místní církve do jiné, podle jeho vyznání víry (symbolum) se dalo rozpoznat, zda patří k církvi vyznávající Krista.
#Reálný symbol má zásadní význam pro popis svátostí v křesťanství.
Tyto náboženské symboly tvoří základní prvky náboženské identifikace, mluvy i jednání.
Symbol v politice
V politice se často užívá symbolů, symbolem je např. státní vlajka, státní znak ale též třeba bílý prapor (symbol příměří). Svůj symbol mají i rozličné ideologie (nacismus hákový kříž, komunismus srp a kladivo, zelená barva pro islámské skupiny a ekologické aktivisty. V některých zemích (Francie) je viditelné nošení politických a náboženských symbolů zakázáno.
Symbol ve sportu
Sportovní zápolení má svou vlastní symboliku (např. zlatá medaile pro vítězství, stříbrná, bronzová, bramborová medaile, ...).
Reference
Kunetka, F. Úvod do liturgie svátostí. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. ISBN 80-7192-455-5.
Kategorie:Symboly
Kategorie:Náboženství
ja:シンボル
simple:Symbol
Dvojková soustavaDvojková soustava (Binární soustava) je číselná soustava která používá pouze dva symboly - nejčastěji 0 a 1. Dvojková soustava je poziční číselná soustava mocnin čísla 2. Používá se ve všech moderních počítačích, neboť její dva symboly (0 a 1) odpovídají dvěma stavům elektrického obvodu (vypnuto a zapnuto). Číslo zapsané v dvojkové soustavě se nazývá binární číslo.
Výpočet hodnoty binárního čísla, které se skládá z číslic o hodnotě buď 0 anebo 1, můžeme vypočítat takto:
Kategorie:Počítačová terminologie
ja:2進数
th:เลขฐานสอง
Kategorie:SymbolyKategorie:Odkazy Wikipedia:Votes for deletion/The Sticks
Bramy garaowe Varsovia hotel online casinos hotel a Venezia darmowe statystyki
|
|
|
|
|